Základní informace o práci s mapou a orientaci v terénu. Pomůžeme Vám číst v mapách a lépe se zorientovat v terénu.

Orientace na mapě

Topografická mapa

Topografické mapy se vydávají v ustálených měřítkových sadách
1 : 25 000, 1 : 50 000, 1 : 100 000, (1 : 250 000, 1 : 500 000, 1 : 1 000 000)
a nalezneme na nich 4 základní barvy.

  černá   modrá   oranžová   zelená  
100% polohopis a popisné údaje, souřadnicová síť, rámové a mimorámové údaje vodstvo a popisné údaje jeho značek, bažiny, močály … vrstevnice, výplň silnic a dálnic, prvky reliéfu a jeho některých značek výplň ploch lesů; šrafovaná výplň ploch mladého lesa, polomů, souvislých křovin
Rastr výplň bloků obytných budov, rozptýlené zástavby v sídlech výplň vodních ploch lemování hranic (vojenské výcvikové prostory, parky, rezervace) sadová úprava zástavby, ovocné sady, parky, zahrady, vinice …

Na mapách můžeme ještě v některých případech vidět fialovou barvu, která označuje pravoúhlou souřadnicovou síť.

Výše uvedené 4 barvy je nutné znát pro snadnou orientaci v mapách!

Polohopis

Je to soubor mapových značek, bodů a čar, který znázorňuje polohu, rozměr a tvar předmětů

  • Areálové (měřítkové) – používají se pří znázorňování předmětů, které lze na mapě vyobrazit půdorysně správně. Jejich rozměry, jako délku, šířku a plochu můžeme určit měřením z mapy (plochy lesů, jezer, sídel …).

  • Symbolické – zobrazují terénní předměty, jejichž půdorysný rozměr nelze vyjádřit v měřítku mapy
    • Bodové – jedná se o smluvené značky, které charakterizují půdorys nebo nárys (kaple, kostel, komín …)
    • Liniové (čárové) – znázorňují na mapě topografické objekty, u nich lze správně vyjádřit jen jejich délku (silnice, železnice, potoky, řeky …)

  • Popisné – doplňují nebo upřesňují parametry objektů (charakteristiky řek, mostů, lesů …)


Výškopis

Výškopis je na topografických mapách znázorněn vrstevnicemi (izohypsami), což jsou křivky, které spojují na mapě body se stejnou nadmořskou výškou. Pro vyhotovení vrstevnicové mapy, jsou vrstevnice voleny s pravidelným výškovým rozdílem – ekvidistancí (základním intervalem vrstevnic). Ten pak bývá uveden v legendě (mimorámový údaj).

Měřítko Základní vrstevnicový
interval
1 : 25 000 5 m
1 : 50 000 10 m
1 : 100 000 20 m
1 : 250 000 20 m
1 : 500 000 50 m  v rovinatém terénu,
100 m  v horách
1 : 1 000 000 proměnlivý

Rozlišujeme 3 základní typy vrstevnic

  1. Základní vrstevnice – ty jsou vykresleny nepřerušovanou čárou a mají u každého měřítka stanoven výškový interval
  2. Zdůrazněné vrstevnice – jsou znázorněny silnou nepřerušovanou čárou a tvoří je každá pátá vrstevnice
  3. Doplňkové vrstevnice – mají poloviční výškový interval a zakreslují se čárkovanou čárou, používají se v rovinatém terénu

Popis vrstevnic – u vrstevnic, kde je uvedena nadmořská výška (v metrech), je hodnota orientována tak, že horní část čísla naznačuje stoupání terénu. (viz. obrázek – vrstevnice 360)

Kde není patrné, zda-li se jedná o stoupání či klesání, se používají tzv. spádovky (jsou kolmé k vrstevnicím a jejich volný konec ukazuje směr klesání svahu)

Jak vnímat vrstevnice – reliéf terénu

Jak jsme se dozvěděli již výše, vrstevnice zobrazují reliéf terénu. Můžeme tak snadno zjistit, kde je terén příliš prudký, či rovinatý. Jakým směrem stoupá, či klesá kopec atd.. Díky vrstevnicím tak můžeme spolehlivěji určit i čas přesunu. Pakliže trasa povede přes velké stoupání, je potřeba i toto započítat do celkového času.

Někdy je lepší příliš prudký svah obejít, jelikož by se mohlo stát, že velké stoupání, či klesání by mohlo být neschůdné.

Kde hledat topografické mapy?

Topografické mapy můžeme prohlížet i online na webových stránkách geoportálu.
Zde si v záložce vrstvy můžeme zvolit jaké mapy nás zajímají, dokonce i mapy vojenské.