Pro spoustu lidí naprostá samozřejmost, pro ostatní velká neznámá – To je GORE-TEX. Nejvíce tento pojem uslyšíte v souvislosti s nepromokavostí materiálu (pozor nepromokavost a vodoodpudivost jsou jiné pojmy). Jak píší přímo na stránkách výrobce:
Jsme přesvědčeni o tom, že nepromokavým oděvem by neměla prosakovat voda – tečka.
Materiál GORE-TEX se stal velice používaným a žádaným. V dnešní době ho tak nalezneme u nejrůznějších produktů – oblečení, obuv, povlaky na spací pytle, bivakovací stany atd..
Historie
Samotný materiál začal vznikat v 60. letech 19. století. Na počátku byl Bill Gore a jeho žena Vieve. Ti se pustili do výroby polytetrafluoroetylenu (PTFE – teflon) pro izolaci drátů. Jejich přelomová technologie v roce 1969 letí na měsíc, kde astronauti Edwin Aldrin Jr. a Neil Armstrong instalují seismografické vybavení připojené k měsíčnímu modulu malým, lehkým, vysokoteplotním kabelem od Gore.
Ve stejném roce objevuje Bob Gore (syn Billa a Vieve) membránu GORE-TEX PTFE. Roku 1972 pak bylo vyrobeno vlákno GORE-TEX. A dále už se nedal rozjetý vlak zastavit. V roce 1990 má na sobě tým mezinárodní expedice v Antarktidě při přechodu kontinentu oblečení GORE-TEX®. Jeden průzkumník dokonce uvádí, že mu tento materiál zachránil život. Další roky přinesly uvedení řady komerčních materiálů jako WINDSTOPPER, GORE-TEX Immersion Technology, DRYLOFT, GORE-TEX Ocean Technology, ACTIVENT, GORE-TEX PACLITE, WINDSTOPPER SUPPRESCENT, GORE-TEX Coastal, GORE-TEX XCR™, WINDSTOPPER N2S™ a další.
Jak to vlastně funguje?
Proč voda neprojde dovnitř, ale pára ven ano? Vše je vlastně úplně jednoduché. GORE-TEX je membrána, která se nalaminovává na vnější textilii, případně na podšívku a vnější textilii zároveň. Tato membrána je tvořena 1,4 miliardami mikroskopických pórů (nejnovější druhy mají pórů i více) na centimetr čtvereční. Póry v membráně jsou asi 20 000 krát menší než kapka vody, ale 700 krát větší než molekula vodní páry. Jednoduše řečeno: Voda se z vnějšku nedostane dovnitř, ale pot (vodní pára) ven ano. Proto můžeme být v suchu a nepařit se jako v igeliťáku.
Prodyšnost a nepromokavost
U materiálu GORE-TEX se setkáváme s pojmy prodyšnost a nepromokavost. Proto se zaměříme na jejich hodnoty.
Prodyšnost
Pokud bychom si vzali obyčejnou pláštěnku, sice se k nám voda z vnějšku nedostane, ale vytvoří se nám uvnitř. A to vlivem pocení a srážení páry na vnitřní části. Proto si při outdoorových činnostech s takovým materiálem jako je PVC moc nevystačíme. Membrána GORE-TEX však nabízí i paroporopustnost – prodyšnost (jak je již zmíněno výše).
Vlastnost materiálu převádět výpary do vnějšího prostředí (dýchat) se nazývá paropropustnost a udává se v g/m2/24 hod, tedy kolik vlhkosti v g propustí 1m2 za den. Čím vyšší hodnota, tím materiál lépe „dýchá”. Jiný údaj vyjadřující schopnost „dýchat” je prodyšnost, která udává odolnost materiálu proti permanentnímu odpařování vlhkosti. Jednotkou je Ret (Pa.m2/W). Zde platí opačně, že čím menší hodnota (menší odpor) tím materiál lépe dýchá.
zdroj: highpoint
Klasifikace prodyšnosti látek v těchto jednotkách je pak následující:
| RET < 6 | velmi dobrá nad 16 000 g/m2 za 24 hod. |
| RET 6 – 13 | dobrá 6 000 – 15 000 g/m2 za 24 hod. |
| RET 13 – 20 | uspokojivá 4 000 – 5 000 g/m2 za 24 hod. |
| RET > 20 | neuspokojivá pod 4 000 g/m2 za 24 hod. |
Nepromokavost
Jak se stane materiál nepromokavým? První způsob je nanášení porézní hmoty na vlastní textilii. Vznikají tak tzv. zátěrové materiály, které však nemají tak vysoké parametry jako u druhého způsobu, ale bývají levnější.
Podstatně lepších výsledků se dosahuje tzv. laminací, kdy se nosná textilie spojí s membránou. Díky tomuto způsobu úpravy materiálu se tak dnes můžou některé produkty chlubit hodnotami, které by byly dříve jen velice těžko představitelné. I přesto si však zachovávají svoji paropropustnost.
Nepromokavost – voděodolnost se vyjadřuje výškou vodního sloupce, který je tento materiál schopen udržet, než začne propouštět vodu. Většinou se udává v milimetrech vodního sloupce a platí, že čím vyšší sloupec materiál udrží, tím více je schopen odolávat promoknutí. Doporučuji, pokud se chystáte někde vystavovat svoje tělo i několikadennímu dešti hodnotu minimálně 20 000 mm vodního sloupce.
Představte si bundu s membránou GORE-TEX, na ní se položí válec a začne se plnit vodou. Voda v tomto válci působí svojí vahou na materiál. Rozhodujícím okamžikem se stane průnik prvních 3 kapek. A právě ona výška vody ve válci, při které dojde k průsaku vody, je vodní sloupec onoho materiálu. V praxi se však neužívá 20m válec :D.
Materiál GORE-TEX dosahuje hodnot minimálně 40 000 až 60 000 milimetrů vodního sloupce a je to v současné době nejnepromokavější a současně prodyšný materiál na trhu.
Pozor na údržbu
K udržení GORE-TEXu v dobré formě se vážou i určitá pravidla jeho údržby. Dodržujte tedy pokyny k údržbě, které jsou uvedené u každého výrobku. Obecně však platí, že veškeré GORE-TEXové materiály se perou v prostředcích k tomu určeným a to na 40°C. Dále omezte co nejméně ždímání, aby se oděv nezmačkal. Nepoužívejte práškové prací prostředky a produkty, které obsahují změkčovače, avivážní prostředky, odstraňovače skvrn nebo bělidla, protože tyto látky poškozují funkční vlastnosti oděvu. Neperte se silně ušpiněným prádlem.